Cestuji po světě již několik let a baví mě poznávat nové krajiny a kultury. Doposud to bylo celkem snadné – s využitím working holiday víz do Kanady, USA a na Zéland. Tato víza však nejsou neomezená, a tak se po jejich vyčerpání můj přísun financí vydělaných v zahraničí jaksi zarazil a nastala otázka co dál. Skončit s cestováním a najít si práci doma jako každý „normální“ člověk a mít 5 týdnů dovolené za rok? Nebo to přece jenom zkusit trochu jinak?

Hledání práce v cizině

Po půl roce v Čechách zase balím kufry, respektive dva batohy, a vyrážím strávit zimu na Kanárský ostrov Tenerife. Proč zrovna tam? Inu, mám ráda hory, lezení, teplé podnebí a letenka nesměla být příliš drahá, aby nezatížila můj omezený rozpočet. Tenerife se ukázalo jako nejlevnější kombinace toho všeho. Rozhodla jsem se zde také vyzkoušet dobrovolnickou práci pro snížení svých nákladů na jídlo a ubytování. Po registraci na internetu na www.workaway.info (30 eur/rok) jsem obepsala několik míst a brzy se mi ozvala majitelka lezeckého hostelu. Hledají někoho na pomoc s recepcí a chodem hostelu na dobu hlavní turistické sezony. Krátce před Vánoci se tedy vydávám na měsíc až na dva na toto místo, netušíce ještě, že mě čeká řada změn a celkem dobrodružný pobyt.

Pohled na ostrov Tenerife z letadla – dominantou ostrova je nejvyšší hora celého Španělska Pico del Teide (3 718m)

Lezecký život

Lezecký hostel ve vesničce Arico je skvělým strategickým bodem pro lezecké výpravy do místních kaňonů. Také pracovní doba, za jejíž splnění jsem dostala jídlo a ubytování, byla příznivá. Jeden den práce s polední pauzou na samozřejmou siestu byl kompenzován celým druhým dnem volna. Vždy se našel nějaký spolulezec a většinou i s autem, které tu je poměrně důležité, protože například do vesničky Arico jezdí autobus jednou denně a to ještě jen v jednom směru. Celý měsíc jsem si tak užívala skvělého tenerifského lezení. Pak nastal čas přesunout se dál. Chaotická organizace práce v tomto hostelu mi příliš nevyhovovala a nastala oboustranná únava. I to je život během cestování. Člověk se neustále učí, jak vycházet s ostatními lidmi, že se nemůže zavděčit všem a že každý má jiné přestavy o svém životě.

Poznávání ostrova

Ukončení dobrovolničení zde mi také přineslo možnost konečně trochu procestovat ostrov, z kterého jsem měla zatím „zmáknuté“ jen lezecké lokality. Vyrážíme s Honzou, kterého jsem potkala v hostelu, na 5 denní trek po známé stezce GR-131, která vede napříč všemi Kanárskými ostrovy. Trasu jsme si trochu poupravili, protože samozřejmě nesmíme vynechat výstup na nejvyšší sopku Tenerife Pico del Teide (3 718 m) a zároveň nejvyšší bod celého Španělska. (O tomto treku si můžete přečíst na mých webových stránkách – http://www.natura-linda.com/2017/02/03/5-dni-trek-pres-tenerife-aneb-od-more-az-na-nejvyssi-horu-spanelska/) Nápad změny trasy se ukázal jako velmi dobrý, zejména když tam jen necelý týden poté napadl sníh a národní park byl po několik dní uzavřen, a počasí zůstalo velice nejisté až do poloviny března. Pokud tedy máte příležitost, neodkládejte ji, což platí i ve všech oblastech života. Možná takovou příležitost už nikdy nedostanete.

Nalezení nové práce

Po návratu ze skvělého treku nastupuji hned na dobrovolnictví do hostelu „Los Amigos“, který má velice přátelskou atmosféru. Dozvěděla jsem se o něm náhodou, když slovo dalo slovo s jiným cestovatelem a on mi tento hostel doporučil. Lze ho však naleznout i na stránkách www.workaway.info.

Za hlavní turistické sezony je třeba pracovat 6 dní v týdnu 6 hodin denně, ale i to se změnilo po rozumné řeči s naším italským šéfem. S prací 5 dní v týdnu jsme tak získali více času na poznávání jižní části ostrova, na které se hostel nachází. Pláž je 3 minuty chůze a i autobusová spojení jsou lepší než z vesničky Arico. Kupuji si místní Bono card (permanentka na autobusy za 15 nebo 25 euro) a jízdné je tak mnohem levnější. Například do Santa Cruz, hlavního města Tenerife, to je bez této karty za 6,50 euro, s Bono card za 4,50 euro, v některé časy i za 3,80. Nicméně brzy zjišťuji, že mnohem efektivnější způsob dopravy po Tenerife je autostop. Nemusíte tak věčně čekat na autobusy, které mají někdy nesmyslné spoje a objíždějí často i malé vesničky, než se dostanou tam, kam potřebujete.

Např. cesta autobusem do známého Masca kaňonu trvá od hostelu 4 hodiny. S využitím autostopu to zabralo jen 1,5 hodiny. Nejlepší způsob dopravy je tedy půjčení auta, které tu můžete pořídit i od 12 euro/den, ale pokud plánujete delší low-coast cestování jako já, můžu vás ujistit, že autostop na Tenerife je dobře fungující a bezpečný. Neutratíte tak za dopravu a ještě se procvičíte ve španělštině, angličtině a nebo v němčině, protože Tenerife je častým zimním cílem německých turistů.

Plody kaktusu z rodu opuncií jsou sladké a šťavnaté. Jen si musíte dát pozor na drobné trny, které se vám můžou zapíchat nejen do prstů ale i do rtů a jazyka, když neznáte správný způsob konzumace toho ovoce.

Velmi příjemný autostop

Velice ráda vzpomínám na jeden bláznivý autostopový výlet, kdy jsem odpoledne, po mé dobrovolnické práci v hostelu, vyrazila s jedním Španělem stopem na sever s heslem „nejlepší plán – žádný plán“. Ten den jsme se svezli stopem 3krát a dostali se až na opačný konec ostrova. Po cestě jsme se podívali na známou pláž Playa de Las Teresitas u Santa Cruz, kam nás zavezl jeden velice milý Němec, mluvící s námi španělsky. Původně chtěl jet jen do Candelarie, ale když v zápalu rozhovoru netrefil odbočku, rozhodl se nás zavést o těch 20 km dále, než původně chtěl jet, až do Santa Cruz.

Dále nám pak zastavili dva mladí cestovatelé z Izraele, se kterými jsme strávili noc na pláži a usínali za zvuku praskajícího dřeva z táboráku. Druhý den Španěl odlétal domů a já se s novými Izraelskými kamarády vydala po krásách severního Tenerife, jako je městečko La Orotava, Puerto de La Cruz a další. Přenocování na další pláži předcházelo brnkání na kytaru se zvukovou kulisou jemného šplouchání vln,  které vytvářelo ideální atmosféru pro sdílení cestovatelských zážitků a snů. S krásným pocitem sdílení a trochou nostalgie jsme se tak následujícího dne loučili u Masca kaňonu, do kterého jsem se už vydala sama, avšak s upřímným pozváním kluků navštívit je v Izraeli.

Čas na další změnu

V hostelu Los Amigos jsem dobrovolničila již měsíc a cítila jsem čas na změnu. Potřebovala jsem trochu oddychu od rušného mezinárodního prostředí, když jsem dostala nabídku od španělské rodiny pomoci jim s renovací jejich nového domu na Tenerife, který chtějí přestavět na nový hostel. Dny plynuly v poklidném tempu a já si velmi užívala společnou ranní jogu na pláži či terase, procházky či projíždky na kole po okolí, plážový volejbal i ruch přímořského letoviska. Práce byla rozmanitější než v předchozím hostelu. Naučila jsem se tvořit venkovní lavičky z obyčejných palet, vesele namalované stolečky z pneumatik či smontovat dvoupatrové postele. Strávili jsme společně krásné chvíle rodinné pohody a spoustu legrace při spontánní kulturní výměně v oblasti vaření, hravého učení se jazyků (španělština, angličtina) a tanci, kdy jsme po večerech tancovali salsu a marenge, ale i polku a valčík.

Návrat domů

Příjemně zrelaxovaná, opálená a s pocitem smysluplně strávené zimy se vracím po 3 měsících zpět do Čech. A co mě to všechno stálo? Trochu odvahy vyrazit do neznámých končin, trochu úsilí při dobrovolnické práci, a celkem 10.050 Kč včetně letenek. To je skoro částka, na kterou se běžně dostanu v Čechách jen za jediný měsíc, při mém aktivním způsobu života. Snad jsem vás alespoň trochu inspirovala a ukázala vám, že cestovat i s nízkým rozpočtem je snadné a že celý svět nám je nyní otevřen více než kdy předtím.

Pár rad

•   Doporučuji napsat zaregistrovaným místům na www.workaway.info alespoň s dvoutýdenním předstihem. O dobrovolnictví na Kanárských ostrovech je v zimních měsících značný zájem.

•   Po Tenerife jezdí pouze jedna veřejná autobusová společnost – www.titsa.com, na jejíchž stránkách můžete najít všechny autobusové řády s použitím jejich google vyhledávače. Snadnější je však využít stopování.

Finanční náklady za 3 měsíce v přepočtu na CZK:

•   Letenky: 1 500 Kč a 2 500 Kč z/do Německa (Halle/Mnichov) + 1 200 Kč doprava z/do ČR

•   Místní doprava:  2 000 Kč (po zjištění, jak snadné je stopování už skoro žádné náklady)

•   Nezbytnosti – telefon, pojištění, dárky, drobnosti: 1 500 Kč

•   Jídlo – nezahrnuté v ceně dobrovolnictví: cca 800 Kč

•   Noc na horské chatě na Pico del Teide: 570 Kč

———————————————————

= 10 050 Kč / 3 měsíce = 3 350 Kč / měsíc

Neváhejte, každý si zde najde to své

Cestování po Tenerife je nejenom pro mladé. Tento ostrov nabízí spoustu volnočasového vyžití pro všechny věkové skupiny. Můžete si užívat krásných pláží vhodných pro relaxační pobyty, spoustu turistických stezek v horách i po rovině. Širokou škálu aktivit od jízdy na kole, na koních, yogy, acroyogy, přes surfování, kajtování, windsurfing, potápění, až k horolezení, paraglydingu či downhill skateboardingu.

Také program workaway je pro všechny. Například na jednom místě se mnou pracovala 55letá mamka dvou dětí z Chile.