Britská metropole je díky své historii našlapaná zajímavostmi a kuriozitami, o kterých nemá řadový návštěvník ani „páru“. Víte třeba, kde se ve „století páry“ nacházelo největší město na světě a vládlo se odsud téměř čtvrtině zemského povrchu?

„Roura“ pod Londýnem

Tube neboli roura. Tak Londýňané říkají nejstarší podzemce na světě prohánějící se pod ulicemi hlavního města Velké Británie už přes 150 let. První linka byla otevřena v roce 1863 a vlaky zastavovaly v sedmi stanicích, včetně slavné Baker Street, kam Arthur Conan Doyle umístil bydliště Sherlocka Holmese. Protože se psala polovina 19. století, a vynález elektromotoru byl v plenkách, nezbývalo, než sáhnout po klasických parních lokomotivách. Odvětrávání tunelů se tak stalo jednou z největších výzev tehdejších projektantů a první, tak trochu klaustrofobní vagony byly zcela uzavřené a bez oken.

Dnes je metro jedním ze symbolů Londýna. Červený ovál s modrým pruhem je nejstarší korporátní logo v novodobé historii a mapa metra nebo hláška „mind the gap“, upozorňující na mezeru mezi nástupištěm a vlakem, která je v každé stanici donekonečna opakována, najdete na většině suvenýrů z Londýna. Slavná podzemka dnes paradoxně vede z více než 50 % nad zemí, čítá 270 stanic rozmístěných na více než 400 kilometrech trati a denně přepraví téměř 5 milionů pasažérů, kteří zde zapomenou desetitisíce věcí ročně. Mezi nejkurióznější ztráty a nálezy patří urny s popelem, protetické končetiny, desítky hudebních nástrojů, ze kterých by se dalo sestavit několik orchestrů, nebo soudcovská paruka.

Rýmovaný slang

I sat in a near for a rabbit and couple of ships with my china when my trouble suddenly came while we were watching waitresse‘s bacon.

Máte státnice z angličtiny a přesto smysl věty nechápete? Žádný strach. Většina Britů je na tom podobně. Cockney rhyming slang je jazyková libůstka východního Londýna a podle všeho se tímto žargonem domlouvali lidé z nižších vrstev společnosti, když nebylo žádoucí, aby jim ostatní rozuměli. Původní slovo se nahradí souslovím, které se s ním rýmuje. Z tohoto sousloví se pak většinou použije pouze jedno slovo, které nese význam nahrazeného výrazu. Apples and pears (jablka a hrušky) se rýmuje se stairs (schody). Mluvčí rýmovaného Cockney slangu tedy místo stairs použije slovo apples. Podle kontextu věty pak zasvěcení celkem jednoduše poznají, zda je řeč o ovoci nebo schodišti.

V dnešní době ovládá Cockney slang ve větší nebo menší míře jen zlomek londýnských rezidentů. Na druhou stranu, některé výrazy se dostaly do širšího podvědomí i ve zbytku země. Idiom Use your loaf! (Používej svůj bochník!) ve smyslu: Používej hlavu! Přemejšlej! zná dokonce většina anglofonního světa. Málokdo ale ví, že vznikl právě v Londýně. Loaf of bread (bochník chleba) se totiž rýmuje s head (hlava). A jak si tedy vyložit úvodní větu? Zde je krátký slovníček:

• near and far = bar (bar)
• rabbit and pork = talk (rozhovor)
• ship full sail = pint of ale (pinta piva)
• china plate = mate (kamarád)
• bacon and eggs = legs (nohy)
• trouble and strife = wife (manželka)

Londýnský proletář

Ikona ruských revolucionářů a Velká Británie? Že to nejde dohromady? Ale ano. Slavný Kapitál, předpovídající sebedestrukci prohnilého kapitalismu a jeho nahrazení spravedlivým socialistickým zřízením, byl sepsán v Londýně. Přesněji řečeno ve studovně světoznámého Britského Muzea, kde Karel Marx hledal klid na práci. Toho se mu v jeho těsném bytě, v tehdy vykřičené čtvrti Soho, s manželkou a šesti dětmi nedostávalo. Velké Británie, jedna z nejstarších demokracií na světě, hostila otce proletářů více než 30 let a jeho hrob na londýnském hřbitově v High Gate je dodnes místem srazu různých levicově smýšlejících uskupení.

Černé taxíky

Legendární Black cabs patří k Londýnu stejně jako červené telefonní budky nebo dvoupodlažní autobusy. Na rozdíl od jiných zemí, včetně České republiky, dělají zdejší taxikáři svému řemeslu čest. Stát se řidičem legendárního šestimístného taxíku, ale není jen tak. Budoucí profíci za volantem musí složit velmi náročnou zkoušku z místopisu, na kterou se běžně připravují 2 až 4 roky. Pokud se jako návštěvník Londýna potřebujete zeptat někoho na cestu, porozhlédněte se po nejbližším voze taxi. Jeho řidič je tou nejpovolanější osobou, která vám v Londýně může poradit.

Uchazeč o licenci musí znát všechny ulice a naprostou většinu pamětihodností, muzeí, divadel, škol, úřadů, parků atd. v okruhu šesti mil od centra Londýna, které se historicky nachází na Trafalgarském náměstí, kousek od budovy parlamentu. Jen pro představu jde o 25.000 ulic, 20.000 vybraných míst a 320 základních tras z místa A do místa B navrch. Výzkum prestižní University College London provedený před několika lety zjistil, že londýnští taxikáři mají díky tomu lépe vyvinutou část mozku zodpovídající za dlouhodobou paměť a navigaci v prostoru než jejich vrstevníci se stejným dosaženým vzděláním vykonávající jinou profesi.

Poslanci a Lordi

Pokud někdo miluje tradice a kontinuitu, jsou Britové a parlament Spojeného království učebnicový příklad konzervatismu na druhou. Sem se nějaká novota opravdu hned tak nedostane.

Dvoukomorový systém sestává z poslanců a Sněmovny lordů. Lordi, kterých je 800, se rekrutují nejen z řad anglikánské církve a různých sfér veřejného života, ale je zde stále zastoupeno i 92 lordů s dědičným právem na tuto funkci.

Poslanců je dnes přes 650, ale ve sněmovně mají k dispozici stále jen 472 míst. Při projednávání důležitých zákonů a vysoké hojné účasti tak část z nich postává někde u kraje.

Opozice a poslanci vládní strany jsou odděleni dvěma červenými čarami na podlaze, vzdálenými od sebe na délku dvou mečů. To mělo ryze praktický význam.

Panovník nikdy nevstupuje do poslanecké sněmovny, čímž vyjadřuje uznání suverenity dolní komory. A dobře ví, proč tak dělá. Poslední monarcha, který tohoto pravidla nedbal, byl v polovině 17. století Karel I. a skončil na popravišti.

Jak v horní, tak v dolní komoře se stále opravdu „hlasuje“. Souhlas nebo nesouhlas s navrhovaným zákonem se jen nahlas vyjádří. Zapomeňte na hlasovací tlačítka a elektronické tabule. Předseda, spoléhající se na svůj sluch, pouze odhadne, která strana byla hlasitější, a tedy i početnější. Pokud jsou obě strany vyrovnané a nelze jednoznačně určit většinovou vůli zástupců lidu, přijde na řadu hlasování „nohama“. Po dobu několika málo minut se v budově parlamentu rozezní zvonky a poslanci se musí fyzicky přesunout do jednoho z lobby, s nápisy nad dveřmi ANO nebo NE, kde si je předsedající spočítá. Parlamentní zvonky jsou přitom umístěny nejen v samotném Westminsterském Paláci, kde parlament zasedá, ale i v několika přilehlých hospodách.

Obchodní dům Harrods

I ten nejzarytější odpůrce nakupování by při návštěvě Londýna neměl zapomenout na tento skvost. Není to obyčejné nákupní centrum. Je to instituce. Rodinné stříbro Londýňanů.

Harrods se nachází jižně od Hyde Parku, ve čtvrti Knightsbridge, spadající pod vyhlášený milionářský okrsek Kensington and Chelsea. Jeho lokalita naprosto odpovídá složení zákazníků. A není se co divit. Obchodní dům se řídí pravidlem „u nás seženete cokoli“, které bylo úspěšně prověřeno přáními nejednoho zbohatlíka. Dramatik Noel Coward zde k Vánocům zakoupil živého aligátora, zatímco Ronald Reagan dostal z Harrods slůně. Pochází odsud i Medvídek Pú. Jeho autor, Alan Alexander Milne, jej vytvořil podle plyšáka, kterého ve slavném obchodě koupil pro svého syna.

V roce 2007 vystavil Harrods exluzivní pár sandálů posázený safíry a diamanty v hodnotě 62.000 liber. Ve výloze je střežila smrtelně jedovatá kobra. O dva roky později se zde začali prodávat zlaté cihly. Jen tak přes pult, jako když jdete pro chleba. Potraviny zde ostatně celá léta nakupuje i samotná královna. V Harrods byl nainstalován i první eskalátor ve Velké Británii. Pokud se sem vydáte, zapomeňte na kraťasy a roztrhané džíny. Obchodní dům má svůj dress code, na jehož dodržování dohlíží místí dveřníci.

To, a další stovky zajímavostí, na vás čekají v jednom z nejpozoruhodnějších měst Evropy.