Dne 24. 2. 2021 se nám na Islandu vyskytl hojný počet zemětřesení a nejsilnější z nich dosáhlo hodnot 5,6 – 5,7 na Richterově stupnici. Tato zemětřesení na Reykjanes Peninsule jsou vlastně pokračováním toho, co nám začalo již dříve poblíž malého městečka Grindavík, které se nachází nedaleko mezinárodního letiště. Přesněji se jednalo o říjen roku 2020, kdy se v dané oblasti vyskytlo zemětřesení o síle 5,6 Richterovy škály.

Pamatuji si, že jsem ten říjnový den byla zrovna u kamarádky, která byla těhotná, emocionálně napjatá a snažila se vyplnit předporodní papíry. Když ji zemětřesení vylilo čaj na ony papíry, byla rozhozená ještě víc, zatímco já jásala, že mám po letech konečně příležitost prožít své první zemětřesení. Po prvotní radosti samozřejmě následovala uklidňovací terapie těhotné kamarádky.

Letošní zemětřesení mě zaskočilo při chystání se na pár kilometrový výběh. Nejprve přišel zvuk, poté se začala podlaha pod nohami chvět, následně se začala otřásat budova a věci začaly cinkat, dveře vrzat. Ale ať moc nezabíháme, zpět k faktům.

Není zemětřesení jako zemětřesení

Podle geologů nemůžeme porovnávat zemětřesení, která jsou zde na Islandu, se zemětřeseními například v Americe či Indonésii. Nesmíme totiž zapomínat, že máme jiná tektonická “nastavení“. Tím je na mysli fakt, že na Islandu se tektonické desky od sebe vzdalují, kdežto jinde dochází k jejich kolizi neboli střetnutí.

Zemětřesení jsou logaritmická, což znamená, že nemáme tak velké rozdíly v zemětřesení o síle 1,2 a 1,3 Richterovy stupnice, kdežto v zemětřesení o síle 3,5 a 3,6 už rozdíl pocítíme. Rozhodně velký rozdíl pocítíme mezi zemětřesením o síle 5,6 a 5,7 Richterovy škály. Čím výše s číslem půjdeme, tím větší rozdíl pocítíme.

Krýsuvík. Foto: © Nikola Kutějová

Můžeme tedy říci, že 5,6 či 5,7 je pro Island již dosti velké zemětřesení. Buďte ale v klidu, zdejší budovy jsou konstruovány tak, že by měly vydržet alespoň zemětřesení o Richterově škále 7.

Typy zemětřesení

V průběhu zemětřesení máme 2 typy vln, které na sebe navazují.

1) Podpovrchové (objemové) vlny

Tyto vlny jdou skrze celou planetu.

P-vlny (primární, podélné, longitudální)

Vlny, které udeří jako první. Když tyto vlny dorazí, jedná se o kompresní pohyb, který většinou slyšíte, jak zmiňuje jeden z místních geologů. Primární vlny mohou cestovat skrze veškerá skupenství (pevné, kapalné, plynné) až několik kilometrů za sekundu (5-6 km/s). Vlny kmitají shodně se směrem šíření.

S-vlny (sekundární, příčné, transverzální)

Udeří jako druhé. Částice kmitají kolmo na směr šíření vlny, a to buďto v horizontální, nebo vertikální rovině. Oproti předchozím nedokáží proniknout skrze kapaliny.

2) Povrchové vlny cestující pouze po povrchu planety

Jsou pomalejší, za to více destruktivní.

Loveho vlny

Kmitají částicemi kolmo na směr vlnění v horizontální rovině, mají tedy efekt ze strany na stranu (side to side effect). Můžeme je pocítit jako vlny, které nám roztrhnou povrch cest či potrubí.

Reyleighovy vlny

Kmitají v rovině vertikální, přičemž jednotlivé částice hmoty vykonávají pohyb po eliptické trajektorii. Mají efekt vlnění (ripple effect) a velmi jednoduše mohou strhnout budovy.

Tohle vše se děje v rámci vteřin.

Pár zajímavostí na konec

Proč tedy slyšíme zemětřesení ještě před tím, než dorazí? Seizmická vlna zahrnuje oscilaci (kmitání) povrchu zemského, který je v kontaktu se vzduchem. Ačkoliv je frekvence oscilací mírná, slyšíme jejich poslední část jako zvuk. Frekvence P-vln může být mírně vyšší, například nad 30 Hertzů.

Zvuk vyvolaný seizmickou vlnou byl porovnáván se zvukem přijíždějícího metra. Osobně mohu říci, že když jsem byla ve vyšší budově, připadala jsem si na chvíli opět jako student z Olomoucka, slyšící dunění tramvaje/šaliny. Po chvíli mi ale došlo, že přeci nejsem v ČR.

Nejsilnější zemětřesení však proběhlo v roce 2008 o síle 6.3 Richterovy škály kousek od velmi známého a malebného místa – Hveragerði. Bylo pocítěno jak ve městě Reykjavík, tak například ve městě Ísafjörður na západních fjordech, které je vzdáleno přes 200 kilometrů.

Update ze 03. 03. 2021 – 22:27 místního času

Přibývají další zemětřesení. Jejich počet od 24. 2. 2021 vystoupal na 16 500, což už je opravdu pěkné číslo.

Podle geologů a ostatních vědců můžeme očekávat mírnou erupci, říkáme ji také “turistická erupce”. Neočekáváme nic jako Eyjafjallajökull v roce 2010. V místech, kde se očekává láva, by mělo docházet k jejímu, odlehčeně řečeno, přelévání či vytékání.

Veškeré civilní ochranné složky prosí místní, aby se nesnažili erupci vidět na vlastní oči co nejdřív. Nejprve je potřeba, krom mnoha dalších věcí, zajistit bezpečné prostředí pro pozorovatele. Pokud tato přírodní show započne, nebude trvat hodiny, ale dle předpokladu dny, tudíž se dostane na každého. Největší obavu složkám děláme tedy my, neposlušní lidé. Až posléze případný prach a plyny vyprodukované v průběhu erupce. Také se ale může stát, že vše najednou ustane a erupce nastane až za pár měsíců.

Určitě napíšu ještě jeden článek o tom, jak to dopadlo, ale na dnešní úplný závěr ještě jedno video z rádiového vysílání, které zachycuje jedno ze zemětřesení.