2 minuty čtení
01.08.2021

Budapešť se špatně stará o památky. Může se dostat na červenou listinu UNESCO

Zapsání na seznam UNESCO je pro památky prestižní záležitostí. Mohou se na něj dostat jen ty nejzajímavější. Pro památky to znamená přínos v podobě větší propagace, což většinou znamená i značný příliv turistů (a jejich peněz). Zároveň to však přináší také velkou zodpovědnost. Hovořit by o tom mohli představitelé Budapešti. Podle organizace UNESCO se o své památky nestarají dobře, a tak jim hrozí zapsání na takzvanou červenou listinu.

Nesestavují dlouhodobé plány

Hlavní město Maďarska se na listinu UNESCO dostalo především díky břehům Dunaje a čtvrti Budínského hradu. Nachází se zde i pozůstatky římského města Aquincum. Jenže podle výboru organizace UNESCO se město nesnaží své památky dostatečně ochránit. Památky zapsané na seznam mají povinnost sestavovat dlouhodobé plány, jenže to se v případě Budapešti neděje. Přestože například Budínský hrad se dočkal několika rekonstrukcí, další práce se nekonají. Asistent šéfa pro kulturu organizace UNESCO Ernesto Ottone Ramírez upozornil, že tyto práce se musí provést a úřady by je měly dělat automaticky. Úpadku památek pochopitelně přispívá i to, že jsou hojně turisticky navštěvované.

Liverpool ze seznamu zmizel

Pro památky, které se dostanou na červenou listinu, to ještě automaticky neznamená, že o svůj status přijdou. Měla by to být především motivace pro úřady, aby začaly plnit podmínky a lépe se o své pamětihodnosti staraly. Titul je památkám odebrán jen ve zcela výjimečných případech. V minulých dnech se to stalo Liverpoolu, a to především kvůli stavbám narušujícím hodnotu městského nábřeží. Mezi ně patří například nový stadion fotbalového klubu Everton. UNESCO ovšem Liverpool předem varovalo.

Maďarské památky na seznamu UNESCO

Maďarsko má na seznamu UNESCO i další památky. Tou nejdéle zapsanou je společně s budapešťskými památkami tradiční vesnice v maďarské pustě Hollókö.

V roce 1995 byly zapsány kras a krápníkové jeskyně Baradla a Slovenský kras. Jedná se o obrovský komplex, který zahrnuje 712 jeskyň. O rok později na seznam přibylo opatství v Pannonhalmě. Právě v tomto benediktinském opatství vznikly první dokumenty psané maďarsky. V roce 1999 se seznam rozšířil o Národní park Hortobágy, což je oblast mokřin na východě Maďarska.

V dalších letech pak přibyl raně křesťanský hřbitov ve městě Pécs (2000), a to díky svým hrobkám s nástěnnými malbami pocházejícími ze 4. století. Následovala kulturní krajina Neziderského jezera (2001), kde je k vidění vesnická architektura, a jako zatím poslední se v roce 2002 na seznam zapsala vinařská kulturní krajina v oblasti Tokaje, jež je známá svou dlouholetou tradicí.

Zaujal tě článek? Pošli ho kamarádům.

Komentáře k článku

přidat komentář

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Podobné články