2:28
04.12.2020

Muzeum norimberských procesů čeká rozšíření, turistů přibývá

Muzeum norimberských procesů je místem s jedinečnou atmosférou. Připomíná totiž soudní procesy s předními představiteli německého nacistického režimu, kteří během druhé světové války napáchali děsivá zvěrstva, z nichž dodnes tuhne krev v žilách. Muzeum stále láká spoustu turistů, a tak se dočká rozšíření.

Historický sál číslo 600

Nejpřitažlivější je pro návštěvníky pověstný sál číslo 600, kde byli souzeni například Rudolf Hess, Hermann Göring, Wilhelm Frick či Konstantin von Neurath. Zajímavostí je, že ještě na začátku letošního roku do tohoto sálu mířili nejen turisté, ale i samotní soudci. Ti se však od března přesunuli do jiných prostor. Poprvé po více než sto letech se tak podle pracovníků muzea v historickém sále žádná přelíčení nekonají. Díky tomu mají turisté větší pole působnosti. Ročně jich podle Axela Fischera, který pracuje v muzeu, dorazí více než sto tisíc.

Samotný sál číslo 600 už nemá stejnou podobu jako ve 40. letech, v 60. letech totiž prošel rozsáhlou rekonstrukcí. Muzeum sice nemá v plánu mu reálně vrátit původní vzhled, pomohou mu s tím ale informační technologie. Multimediální prezentace s prvky rozšířené reality návštěvníkům přiblíží, jak tehdy sál vypadal.

Úpravy za 20 milionů eur

Pro zájemce budou nově zpřístupněny i místnosti, v nichž docházelo k poradám soudců z jednotlivých zapojených zemí, tedy z Francie, Velké Británie, Spojených států amerických a Sovětského svazu. V nové budově, která vyroste přímo před Justičním palácem, zároveň vznikne návštěvnické centrum. Celkově by úpravy měly vyjít asi na 20 milionů eur, přičemž začít by se mělo na začátku příštího roku.

Nejznámější první proces

První (a zároveň nejznámější) proces se v Norimberku konal od 20. listopadu 1945 až do 1. října 1946. Tím, jak potrestat viníky nacistických krutostí, se přitom britská vláda zabývala už od roku 1942. Britský premiér Winston Churchill dokonce navrhl, aby všichni vedoucí funkcionáři nacistického režimu byli zastřeleni, a to bez jakéhokoli soudu. Na tom, že se velký soudní proces opravdu uskuteční, se státy dohodly až v roce 1944. V Norimberku tak bylo souzeno asi 200 obviněných, dalších 1600 pohlavárů čekal tradiční soud. Své válečné zločince si podle Jana Borise Uhlíře z Vojenského historického ústavu v Praze musel každý stát odsoudit sám, známý je tak i například tokijský proces.

Mezinárodní trestní soud

V Norimberku se nacisté soudili proto, že město bylo chápáno jako centrum nacistické strany, navíc Justiční palác jako jeden z mála nebyl zničen při bombardování. Norimberský proces byl základem pro vznik Mezinárodního trestního soudu, který sídlí v nizozemském Haagu.

Zaujal tě článek? Pošli ho kamarádům.

Komentáře k článku

přidat komentář

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Podobné články