Když jsem jednoho léta přemýšlel, kam vyrazím na dovolenou, napadlo mě, že bych se mohl vydat na hory. Na hory v létě? Čert to vem, proč ne. V zimě tam nejezdím, protože nelyžuji. Zkusím to tedy v létě. Ale kam? Je tu tolik krásných pohoří, tak které si vybrat? Toulám se internetem a snažím se najít nějaký pobyt, který by se mi zalíbil. Po pár minutách mám jasno. Pojedu do Harrachova. Zaplatil jsem tedy voucher a rezervoval si příslušný tříhvězdičkový hotel. Jediné, co jsem o Harrachově věděl, bylo, že tam je skokanský můstek. Zhruba potud sahaly mé znalosti. Ani jsem se nenamáhal si nic zjišťovat a rozhodl se, že budu krásy Harrachova prozkoumávat pěkně po svém.

Výjezd

Když se tedy po dlouhých a strategických vyjednáváních o dovolené a finálním pocitu úlevy, že to doopravdy vyšlo, nachýlil den D, byl jsem pln očekávání. Vyrazil jsem tedy se svou přítelkyní naším autem světové značky Renault Thalia, do jejíhož kufru byl téměř nadlidský úkol vtěsnat všechna zavazadla na týdenní (!) dovolenou, směr Harrachov.

Ten můstek!

Pokud jste stejně jako já na horách nikdy pořádně nebyli (ne příliš úspěšný lyžák v 7. třídě potažmo prvním ročníku střední školy snad ani nepočítám) a uvidíte skokanský můstek, dostane vás. Skokanský můstek je velký. Je obrovský. Je obrovský a impozantní. Prakticky od jeho spatření až po příjezd na hotel jsem věnoval veškerou pozornost pouze jemu. Což nebylo k dané situaci úplně ideální. Byl jsem totiž řidič. A přítelkyni jsem navíc svým nadšením pro můstek brzy začal lézt na nervy.

První pocity

Když se vám podaří dostat se z prvotního nadšení ze skokanského můstku (už jsem říkal, že je ohromný?) a uvědomíte si, kde jste, zjistíte, že se vám dýchá tak nějak lépe. Nedýcháte smog a výpary z aut, dýcháte čerstvý vzduch. Poté se rozhlédnete a vidíte hory, vidíte kopce, louky, lesy, řeky, potůčky, studánky. Vidíte přírodu v její dokonalé nahotě. Hory jsou v létě opravdu krásné.

Turisto, zbystři!

Při návratu k městu jako takovému bych řekl, že se vlastně o město ani nejedná. Rozhodně ne v takové formě, s jakou se běžně setkáváme. Jedná se spíše o takovou turistickou osadu plnou hotelů, chat, půjčoven, prodejen a prakticky všeho potřebného k uspokojení turistova ducha. Volný čas zde můžete využít například ve Vertical parku (houpačka, trampolína, lezecká stěna), povozit se na bobové dráze, zajezdit si na horských tříkolkách nebo si zkusit trochu adrenalinu v tzv. Monkey parku, kde vás čeká 29 překážek na 403 m dlouhé lanové dráze.

Kulturní vyžití

A když už přemýšlíte, že vyrazíte někam za kulturou, neměli byste minout Sklárnu Harrachov, která je druhá nejstarší v České republice a najdete v ní i Muzeum skla. Pokud jste milovníky zlatavého moku, můžete navštívit Pivovar Harrachov s pivními lázněmi. Nebo vyražte do některého z muzeí, třeba do Hornického muzea či do Lesnického a mysliveckého muzea Šindelka. Rozhodně byste tedy neměli minout ozubnicovou železniční trať, tzv. Zubačku, ve které zažijete během 12 kilometrové projížďky i největší stoupání v České republice.

Za přírodou!

Tolik k „nudnému“ popisování atraktivních míst Harrachova. Vyrážíme za přírodou! Po prozkoumání centra Harrachova a zjištění nejdůležitějších milníků se s přítelkyní vydáváme podél řeky Mumlavy k Mumlavským vodopádům. Na mnoha suchých místech řeky se vyskytují komínové stavbičky z kamenů. Jsou jich zde desítky a dokonale dokreslují krásu této řeky. Když jsme dorazili k vodopádům, zjistili jsme 2 věci. Jsou opravdu majestátní. A druhá věc? Je tu opravdu hodně lidí! Pokud čekáte, že se budete kochat v klidu zvuky dopadající vody, jste na omylu. Všeobecný mumraj kolem vám to zkrátka nedovolí. Nicméně něco podobného můžeme očekávat, vzhledem k turistické přitažlivosti vodopádů.

Kam až dohlédneš?

Kdybyste si chtěli prohlédnout panorama Krkonoš z výšky, doporučuji vydat se na nepříliš vzdálenou rozhlednu Štěpánka (cca 11km od Harrachova). K té se pojí jedna zajímavá pověst. Její stavbu nechal zastavit kníže Rohan na popud varování od cikánky, která mu vyložila, že po dokončení staveb zemře. A kníže skutečně pár měsíců po dokončení Štěpánky v roce 1892 zemřel. Z rozhledny můžete zahlédnout široké údolí západních Krkonoš a okolí. Za rozhlednou se nachází trosky válečného kamenného kříže, který měl být údajně symbolickým místem zdejších nacistů za druhé světové války. Mimochodem, pokud se rozhodnete vyjít na Štěpánku pěkně po svých, čekejte opravdu táhlé stoupání. Po cestě ale narazíte například na Ranč pod Štěpánkou, kde si můžete odpočinout.

Kam až dojdeš?

Jste-li fanoušci pěší turistiky, můžete skrz horské hřebeny dojít až k prameni Labe. Ale sem se teple oblečte. Je zde zima a mlha. Jsou zde kopce a zase kopce. Všechno vás bolí a přijdete zde o poslední kapku naděje na lepší zítřky. Ale teď vážně. Pokud se rozhodnete sem vydat, neměli byste minout Ambrožovu vyhlídku a Pančavský vodopád, který měří 148 metrů a jedná se o nejvýš položený vodopád v České republice. Zajímavé je, že v obodbí tání sněhu se vodopád prodlužuje až na 162 metrů.

Pocity

Mimochodem, pamatujete si na ten skokanský můstek? Tak tam vás pohodlně vyveze lanovka. Nebo si můžete vyšlápnout kopec sami. My jsme zvolili druhou možnost. Je to sice dál, ale za to horší cestou. Sečteno a podtrženo, z Harrachova jsme se vraceli s velmi pozitivními pocity. Dovolenou jsem si náramně užil a hodlám se sem ještě znovu vrátit. Není šance prohlédnout si vše na jeden pokus. Pokud tedy hledáte pro svou letní dovolenou něco nového a netradičního, mohu vám Harrachov jen doporučit.