Klimatické změny spojené s oteplováním planety mají nedozírné následky. Například ledovcové příkrovy v Grónsku a na Antarktidě tají podle nejhoršího možného scénáře Mezivládního panelu pro změny klimatu. Upozornila na to studie, která vyšla v magazínu Nature Climate Change. Vyplývá z ní, že od roku 1992 se vlivem těchto ledovců zvedla hladina oceánů o 1,8 centimetru. A i když to může vypadat jako nepatrná změna, může mít alarmující následky. Jen pro představu – jedná se o 6,4 bilionu tun ledu.

Alpy mohou do konce století přijít až o 92 procent ledovců

Specializovaný časopis Climate Dynamics publikoval výzkum vědců z Itálie a Británie, podle kterého by Alpy mohly do konce století přijít o výraznou většinu svých ledovců – o 92 procent. Uvedli, že nadmořská výška, nad níž nehrozí permanentní tání ledovců, bude i nadále růst. Do roku 2050 podle nich pravděpodobně začnou tát i ledovce ve výšce do 3500 metrů nad mořem. Ani příznivější scénář není příliš pozitivní, podle něj by do konce století trvale roztálo 69 procent alpských ledovců.

Aletschský ledovec ve Švýcarsku, který je největším ledovcem Alp, nese impozantních 11 miliard tun ledu.

Nedostatek pitné vody a nebezpečí povodní

A důsledky mohou být opravdu závažné. Některým regionům mohou hrozit problémy s nedostatkem pitné vody, zvyšuje se i nebezpečí pravidelných povodní na obydlených pobřežích. Tání ledovců se podepíše také na řadě populárních zimních center. Podle profesora Neila Glassera z univerzity v Aberystwythu je právě tání ledovců jeden z nejvýraznějších důsledků klimatických změn.

Ustupující ledovce odkrývají poklady z historie

Přestože je tání ledovců nepochybně negativním procesem, i vědci přiznávají, že s sebou přináší určité pozitivum. Je možné díky němu lépe poznat specifika života na horách v dávné minulosti. V Alpách totiž ustupující ledovce odhalují poklady z historie. Jedná se o předměty, které byly pod mnoha vrstvami ledu ukryté třeba deset tisíc let. Objevit je mohou dokonce i turisté.

Lidé v horách hledali křišťály

Dříve se předpokládalo, že lidé se v dávné minulosti do vysokých hor příliš často nevydávali. Celosvětově známý objev Ötziho, dokonale mumifikovaného muže, jehož více než 5300 let staré tělo bylo v roce 1991 odkryto v rakouských Alpách, byl považovaný za výjimku.

Novější nálezy ovšem dokládají, že prehistoričtí lidé Alpy navštěvovali podstatně hojněji. Ve výšce kolem 3000 metrů nad mořem se snažili nalézt křišťály a další vzácné suroviny, uvedl to archeolog Christian Auf der Maur.

Krásně zachovalé nálezy

Objeveny už byly například kožené kalhoty, boty, toulec a další předměty, některé z nich byly staré až 6500 let. Led tyto věci skvěle zakonzervoval. Problém však tkví v tom, že mimo led se pak předměty rychle rozpadají.