Tádž Mahal, jedna z nejznámějších památek nejen Indie, ale i celého světa, už delší dobu mění svou barvu. Slavné mauzoleum se dříve pyšnilo krásnou mramorově bílou barvou, v současnosti ale je zažloutlé, místy dokonce hnědne a zelená. Na vině jsou hned dva faktory. Tím prvním je vysoká koncentrace hmyzu, po němž na fasádě zůstávají exkrementy, druhým pak znečištěné životní prostředí. Právě s tímto problémem se nyní indická vláda rozhodla bojovat. K Tádž Mahalu povede metro.

Čištění bahnem nepomohlo

Kvůli znečištění ovzduší bylo už v minulosti v okolí památky uzavřeno několik továren. Tádž Mahal také několikrát prošel procedurou čištění pomocí bahna, kdy byla využita takzvaná Fullerova zemina. Jedná se o jílovitou směs, která dokáže absorbovat nečistoty. Jenže v případě Tádž Mahalu tento proces příliš nepomohl, a tak byla indická vláda už dva roky pod tlakem nejen veřejnosti, ale i nejvyššího soudu.

Téměř 25 miliard korun

Nové metro bude mít dva tunely o délce necelých 30 kilometrů, část trasy povede po zemském povrchu. Dohromady se bude na trase nacházet 27 stanic, turisté se takto budou moci dopravit i k dalším známým památkám. Celkové náklady by se měly vyšplhat v přepočtu na bezmála 25 miliard korun. Hotovo by podle listu The Times of India mělo být za pět let.

Metro nebude šetřit jen životní prostředí, ale také čas. Jeden kilometr by mělo ujet za dvě minuty, takže oproti jízdě po silnici se turisté dopraví k památkám zhruba za poloviční čas.

Omezení počtu turistů

Nejedná se o jediný pokus, jak zlepšit podmínky v okolí světoznámé památky. Už před dvěma lety indická vláda omezila maximální denní počty návštěvníků. Zatímco dříve se mohlo přijít podívat 70 tisíc lidí denně, nyní je to „pouze“ 40 tisíc. Zároveň je omezen čas, jak dlouho mohou turisté v mauzoleu pobývat. Nejvýš to jsou tři hodiny, jestliže návštěvník tento čas přesáhne, musí si koupit novou vstupenku.

Novodobý div světa

Tádž Mahal patří mezi sedm novodobých divů světa, taktéž se nachází na Seznamu světového dědictví UNESCO, a to už od roku 1983. Tento monumentální pomník nechal v 17. století postavit islámský mughalský vladař Šáhdžahán na počest své milované manželky. Ta mu dala osm synů a šest dcer, při porodu posledního dítěte však v roce 1629 ve věku 36 let zemřela. Státní smutek tehdy trval dva roky, bylo zakázáno slavit, ale také třeba používat parfémy. Stavba Tádž Mahalu se protáhla na 22 let, povoláni byli architekti z Francie a Itálie. Mauzoleum má symbolizovat krásu a věčnou lásku.