Na obloze by se v brzké budoucnosti opět mohly objevit obří vzducholodě. Už v roce 2025 by mohl  na krátkých vzdálenostech mezi městy létat Airlander 10 britské společnosti Hybrid Air Vehicles. Bude dvakrát větší než běžná letadla a poskytne mnohem větší komfort pro cestující, kterých má pojmout zhruba sto. Sedět by mohli uprostřed paluby nebo u obrovských panoramatických oken, která nabídnou neuvěřitelné výhledy.

Kovové roury s malými okny

Podle šéfa vývoje společnosti Hybrid Air Vehicles George Landa bude cesta Airlanderem příjemným zážitkem, který si cestující budou moci užít. Už nebudou muset cestovat v „kovové rouře s malými okny“. Díky mohutné konstrukci budou mít pasažéři dostatek prostoru, nehrozí tak klasický problém letadel, kdy cestující po chvíli neví, jak si mají sednout, aby je nebolela kolena.

Výrazně menší uhlíková stopa

Airlander 10 má hybridně-elektrický pohon, takže za sebou nezanechává takovou uhlíkovou stopu jako klasická letadla. Dokonce by měl podle předběžných odhadů vyprodukovat až o 90 procent méně škodlivých emisí, než jak je tomu u běžných letadel. Do budoucna by měly mít vzducholodě plně elektrickou konfiguraci – dojít by k tomu mělo do roku 2030.

800 kilometrů

Do roku 2025 by společnost Hybrid Air Vehicles chtěla vyvinout alespoň 12 Airlanderů 10, které by chtěla využívat na meziměstské linky. Doletová vzdálenost by totiž měla být přibližně 800 kilometrů.

Požár Hindenburgu si vyžádal 36 obětí

Největší oblibě se vzducholodě těšily především v první třetině 20. století. Postupně však byly vytlačovány. Éra vzducholodí prakticky skončila se zkázou Hindenburgu, největšího létajícího stroje světa. Jednalo se o 245 metrů dlouhý a 41 metrů vysoký stroj, který nabízel neskutečný luxus. Fungovat ale vydržel jen 14 měsíců a 63 letů. Dne 6. května 1937 během přistání od ocasních ploch začal hořet a požár se rychle rozšířil po celé vzducholodi. Z obřího stroje zbyly jen trosky – a to během tři čtvrtě minuty. Přeživší cestující následně popsal, že najednou hořel i vzduch. V ohnivém pekle zemřelo 13 z 36 cestujících a 22 z 61 členů posádky, navíc ještě jeden člen pozemního personálu, celkem tedy vyhaslo 36 životů.

Výboj statické elektřiny nebo sabotáž?

Dosud se s jistotou neví, z jakého důvodu vzducholoď pojmenovaná po hrdinovi první světové války a pozdějším prezidentovi Paulu von Hindenburgovi vzplála. Objevily se dokonce teorie, že chlouba Hitlerovy říše byla cílem sabotáže. Mnohem pravděpodobnější však je, že před přistáním prasklo lano výztuhy, došlo k protržení plynového vaku a výboj statické elektřiny pak zapálil vysoce hořlavou směs vodíku a vzduchu.